Česká filharmonie: Leoš Janáček a Antonín Dvořák
Program České filharmonie připravený výhradně pro rezidenci v Carnegie Hall v New Yorku. Janáčkova Glagolská mše a Dvořákův houslový koncert a moll zazní v ČR jedině na Variacích. Pod taktovkou Semjona Byčkova.
Program:
Antonín Dvořák (1841–1904): Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53
Allegro ma non troppo (att.), Adagio ma non troppo, Finale. Allegro giocoso, ma non troppo
Leoš Janáček (1854–1928): Glagolská mše, kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany na staroslověnský text
Úvod, Gospodi pomiluj, Slava, Věruju, Svet, Agneče Božij, Postludium (varhany sólo), Intrada
Performed by:
Česká filharmonie:
housle – Jan Mráček
soprán – Ljubov Petrova
mezzosoprán – Lucie Hilscherová
tenor – Aleš Briscein
bas – David Leigh
varhany – Daniela Valtová Kosinová
Pražský filharmonický sbor:
sbormistr – Lukáš Vasilek
housle – Jan Mráček
soprán – Ljubov Petrova
mezzosoprán – Lucie Hilscherová
tenor – Aleš Briscein
bas – David Leigh
varhany – Daniela Valtová Kosinová
sbormistr – Lukáš Vasilek
Dirigent:
Semjon Byčkov
Program:
Tomaso Albinoni (1671–1751): Oboe Concerto in B flat major, Op. 7, No. 6 (trumpet version)
Allegro
Adagio
Allegro
Antonín Dvořák (1841–1904): Serenade in E major for strings, Op. 22 (selection)
1. Moderato
2. Menuetto. Allegro con moto
3. Scherzo
Performed by:
Chamber ensemble composed of members of the Czech Philharmonic and the Karlovy Vary Symphony Orchestra
Artistic director:
Irena Jakubcová
Solo trumpet:
Stanislav Masaryk
About program
Dvořákův Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53 se stal jedním ze skladatelových nejproslulejších a nejoblíbenějších děl, jeho cesta na koncertní pódium však trvala několik let. Koncert vznikal v době, kdy už skladatelé opouštěli čistě virtuózní pojetí sólistického partu a orchestr hrál v takových skladbách pouze doprovodnou roli. Nyní hledali cestu myšlenkovému a výrazovému propojení obou složek. V listopadu 1882 byl koncert uveden neveřejně s orchestrem Královské vysoké hudební školy v Berlíně. Sólistou oficiální premiéry 14. října 1883 v Praze s orchestrem Národního divadla a dirigentem Mořicem Angerem byl František Ondříček, který se stal horlivým propagátorem a obhájcem díla. Leoš Janáček je mezi tvůrčími osobnostmi pozoruhodný tím, že čím byl starší, tím „mladší“, svébytnější a modernější hudbu psal. Možná právě proto, že vše ztratil. Osudem krutě osvobozen od vazeb a ohledů na rodiče i na potomky, mohl skutečně najít sám sebe. Odhodil konvence, snažil se dobrat podstaty. Janáčkova Glagolská mše patří k nejsilnějším duchovním skladbám hudebních dějin vůbec. Dvaasedmdesátiletý autor ji napsal na staroslověnský text v roce 1926 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Celou mši načrtl během tří týdnů! Skladbu dokončoval do října 1926. Další dost podstatné změny učinil po premiéře, která se konala 5. prosince 1927 v Brně.