Jan Mráček a hudební romantici
Sólový mistr, houslista, Jan Mráček se představí v doprovodu smyčcového komorního orchestru složeného z členů České filharmonie a Karlovarského symfonického orchestru. Na programu zazní Schubertovo Rondo A dur a Bartholdyho koncert pro housle a smyčcový orchestr d moll.
Program:
Franz Schubert: Rondo A dur pro housle a smyčcový orchestr D 438
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Koncert pro housle a smyčcový orchestr d moll
Účinkují:
Smyčcový komorní orchestr složený z hráčů ČF a KSO
Umělecký vedoucí a sólo housle: Jan Mráček
O programu
Franz Schubert i Felix Mendelssohn-Bartholdy byli mimořádně nadaní už v raném věku. Dokázali spojit mladistvou energii s hlubokým citem a melodickou krásou. Právě v jejich dílech pro housle a orchestr se nejzřetelněji odráží lehkost, spontánnost i zpěvnost, které jsou pro jejich hudební svět typické.
Schubertovo Rondo A dur, D 438 pochází z období jeho rané tvorby, z roku 1816, kdy mu bylo teprve devatenáct let. Je to skladba plná šarmu, jemnosti a virtuózní lehkosti. Houslový part, napsaný pro Schubertova přítele Josepha Slawika, vyniká zpěvnými frázemi a brilantními běhy, které jako by navazovaly na Mozartovu tradici koncertantní hudby. Přesto je v Rondu slyšet i osobitý schubertovský tón – lyrický, snivý, prostoupený melancholií i radostí ze života. Smyčcový orchestr zde není pouhým doprovodem, ale rovnocenným partnerem, který s houslemi rozmlouvá v jemném, zpěvném dialogu.
Zcela jinou, ale neméně podmanivou energii přináší Koncert pro housle a smyčcový orchestr d moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Skladatel jej napsal jako čtrnáctiletý, ovšem už s ohromující jistotou formy i smyslem pro dramatický kontrast. Dílo nese všechny znaky Mendelssohnova stylu – zpěvnost, eleganci a technickou brilanci spojenou s mladistvým zápalem. V temnějším tóninovém odstínu se objevuje i melancholie, která předznamenává pozdější vrchol jeho tvorby. Tento raný koncert bývá často označován za „dětství romantismu“ – hudbu, která ještě neztratila klasicistní čistotu, ale už nese všechny city devatenáctého století.
Generální partner koncertů pro veřejnost zdarma v Karlových Varech je SKUPINA ČEZ.
Jan Mráček a smyčcový komorní orchestr
Houslista Jan Mráček se už od raného dětství pohybuje na významných koncertních pódiích. Studoval u Magdalény Mickové a Jiřího Fišera, absolvoval kurzy Václava Hudečka a brzy na sebe upozornil vítězstvími v řadě soutěží – od Beethovenova Hradce po Mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Porotu tehdy zaujal nejen technickou vyspělostí, ale také přirozeností a charismatem projevu. V roce 2011 se stal nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a od roku 2016 působí jako koncertní mistr České filharmonie, kam jej pozval Jiří Bělohlávek. Koncertoval s řadou významných orchestrů a dirigentů po celém světě, věnuje se také komorní hře a nahrávání. Hraje na housle Carla Fernanda Landolfiho z roku 1758, zapůjčené panem Petrem Biddulphem.
Smyčcový komorní orchestr, který Jan Mráček na tomto koncertu vede, tvoří hráči České filharmonie a Karlovarského symfonického orchestru. Spojuje je společná muzikalita, porozumění pro detail a radost ze souhry, která přesahuje rámec jednotlivých orchestrů. V komorním obsazení vyniká preciznost i vzájemná inspirace, jež dodává jejich interpretaci svěžest a přirozený tah.
Houslista Jan Mráček se už od raného dětství pohybuje na významných koncertních pódiích. Studoval u Magdalény Mickové a Jiřího Fišera, absolvoval kurzy Václava Hudečka a brzy na sebe upozornil vítězstvími v řadě soutěží – od Beethovenova Hradce po Mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Porotu tehdy zaujal nejen technickou vyspělostí, ale také přirozeností a charismatem projevu. V roce 2011 se stal nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a od roku 2016 působí jako koncertní mistr České filharmonie, kam jej pozval Jiří Bělohlávek. Koncertoval s řadou významných orchestrů a dirigentů po celém světě, věnuje se také komorní hře a nahrávání. Hraje na housle Carla Fernanda Landolfiho z roku 1758, zapůjčené panem Petrem Biddulphem.
Smyčcový komorní orchestr, který Jan Mráček na tomto koncertu vede, tvoří hráči České filharmonie a Karlovarského symfonického orchestru. Spojuje je společná muzikalita, porozumění pro detail a radost ze souhry, která přesahuje rámec jednotlivých orchestrů. V komorním obsazení vyniká preciznost i vzájemná inspirace, jež dodává jejich interpretaci svěžest a přirozený tah.
Houslista Jan Mráček se už od raného dětství pohybuje na významných koncertních pódiích. Studoval u Magdalény Mickové a Jiřího Fišera, absolvoval kurzy Václava Hudečka a brzy na sebe upozornil vítězstvími v řadě soutěží – od Beethovenova Hradce po Mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Porotu tehdy zaujal nejen technickou vyspělostí, ale také přirozeností a charismatem projevu. V roce 2011 se stal nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a od roku 2016 působí jako koncertní mistr České filharmonie, kam jej pozval Jiří Bělohlávek. Koncertoval s řadou významných orchestrů a dirigentů po celém světě, věnuje se také komorní hře a nahrávání. Hraje na housle Carla Fernanda Landolfiho z roku 1758, zapůjčené panem Petrem Biddulphem.
Smyčcový komorní orchestr, který Jan Mráček na tomto koncertu vede, tvoří hráči České filharmonie a Karlovarského symfonického orchestru. Spojuje je společná muzikalita, porozumění pro detail a radost ze souhry, která přesahuje rámec jednotlivých orchestrů. V komorním obsazení vyniká preciznost i vzájemná inspirace, jež dodává jejich interpretaci svěžest a přirozený tah.