Česká filharmonie: Leoš Janáček a Antonín Dvořák
Pátek 22. listopadu 2024 / 19:00 / Hotel Thermal, Velký sál
Dress code: Black Tie
Program České filharmonie připravený výhradně pro rezidenci v Carnegie Hall v New Yorku. Janáčkova Glagolská mše a Dvořákův houslový koncert a moll zazní v ČR jedině na Variacích. Pod taktovkou Semjona Byčkova.
Program:
Antonín Dvořák (1841–1904): Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53
Allegro ma non troppo (att.)
Adagio ma non troppo
Finale. Allegro giocoso, ma non troppo
Leoš Janáček (1854–1928): Glagolská mše, kantáta pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany na staroslověnský text
Úvod
Gospodi pomiluj
Slava
Věruju
Svet
Agneče Božij
Postludium (varhany sólo)
Intrada
Účinkují:
Česká filharmonie:
housle – Jan Mráček
soprán – Ljubov Petrova
mezzosoprán – Lucie Hilscherová
tenor – Aleš Briscein
bas – David Leigh
varhany – Daniela Valtová Kosinová
Pražský filharmonický sbor:
sbormistr – Lukáš Vasilek
Dirigent:
Semjon Byčkov
O programu
Dvořákův Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53 se stal jedním ze skladatelových nejproslulejších a nejoblíbenějších děl, jeho cesta na koncertní pódium však trvala několik let. Koncert vznikal v době, kdy už skladatelé opouštěli čistě virtuózní pojetí sólistického partu a orchestr hrál v takových skladbách pouze doprovodnou roli. Nyní hledali cestu myšlenkovému a výrazovému propojení obou složek. V listopadu 1882 byl koncert uveden neveřejně s orchestrem Královské vysoké hudební školy v Berlíně. Sólistou oficiální premiéry 14. října 1883 v Praze s orchestrem Národního divadla a dirigentem Mořicem Angerem byl František Ondříček, který se stal horlivým propagátorem a obhájcem díla. Leoš Janáček je mezi tvůrčími osobnostmi pozoruhodný tím, že čím byl starší, tím „mladší“, svébytnější a modernější hudbu psal. Možná právě proto, že vše ztratil. Osudem krutě osvobozen od vazeb a ohledů na rodiče i na potomky, mohl skutečně najít sám sebe. Odhodil konvence, snažil se dobrat podstaty. Janáčkova Glagolská mše patří k nejsilnějším duchovním skladbám hudebních dějin vůbec. Dvaasedmdesátiletý autor ji napsal na staroslověnský text v roce 1926 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Celou mši načrtl během tří týdnů! Skladbu dokončoval do října 1926. Další dost podstatné změny učinil po premiéře, která se konala 5. prosince 1927 v Brně.
Semjon Byčkov
Semjon Byčkov je šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie. V sezoně 2023/2024 dirigoval Českou filharmonii nejen v pražském Rudolfinu – s dvořákovskými programy zavítal do Koreje a Japonska, na jaře vedl orchestr na velkém evropském turné. V prosinci vyvrcholí Rok české hudby 2024 třemi společnými koncerty v Carnegie Hall v New Yorku. Mezi významné společné počiny Semjona Byčkova a České filharmonie patří dokončení kompletu sedmi CD věnovaných Čajkovského symfonickému repertoáru a série mezinárodních rezidencí. Byčkov hostuje u významných světových orchestrů a v operních domech, je také držitelem čestných titulů u londýnských BBC Symphony Orchestra a Royal Academy of Music, která mu nedávno udělila čestný doktorát. Byčkov byl dvakrát vyhlášen „Dirigentem roku“ – v roce 2015 v rámci International Opera Awards a v roce 2022 serverem Musical America.
Jan Mráček
Koncertní mistr Jan Mráček je členem České filharmonie od roku 2016. Vystupuje také se souborem Lobkowicz Trio, se kterým v roce 2014 získal 3. cenu na Mezinárodní soutěži komorní hudby Antonína Dvořáka a v září téhož roku 1. cenu a cenu publika na Mezinárodní hudební soutěži Johannesa Brahmse v rakouském Pörtschachu. Jan Mráček patří od dětství mezi nejvýraznější talenty své generace. Studoval u Magdalény Mickové a později Jiřího Fišera. Pravidelně navštěvoval kurzy Václava Hudečka, což položilo základ dlouhé a plodné spolupráce. Stal se nejmladším laureátem Mezinárodní soutěže Pražského Jara 2010 a v roce 2014 získal první cenu v Mezinárodní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. V roce 2011 se stal nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Sólově nadále koncertuje po celém světě.
Lukáš Vasilek