Česká filharmonie: Petr Iljič Čajkovskij, Antonín Dvořák
Dvě hudební variace mezi radostí a melancholií. Dva z nejslavnějších skladatelů světového romantismu, dva odlišné životní příběhy. Zatímco Petr Iljič Čajkovskij komponoval svůj slavný houslový koncert D dur po jedné z nejtěžších osobních krizí, Dvořákova pátá symfonie vznikala v období rodinného štěstí a tvůrčího rozmachu. Díla plná vášně, něhy i životní radosti zazní v podání České filharmonie pod taktovkou Petra Altrichtera. Sólového partu Čajkovského koncertu se ujme její koncertní mistr Jan Mráček.
Program:
Petr Iljič Čajkovskij: Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 (33’)
Allegro moderato
Canzonetta: Andante
Finale: Allegro vivacissimo
přestávka
Antonín Dvořák: Symfonie č. 5 F dur, op. 76 (36’)
Allegro ma non troppo
Andante con moto
Scherzo. Allegro scherzando
Finale. Allegro molto
Účinkující:
Jan Mráček – housle
Petr Altrichter – dirigent
Česká filharmonie
O programu
Houslový koncert Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893) vznikl na jaře 1878 ve švýcarském Clarens u Ženevského jezera, kam Čajkovskij odjel na zotavenou po jedné z nejtěžších krizí svého života. Navštívil ho tam jeho žák, houslista Josif Kotek, a skladateli se vrátila chuť do komponování – koncert dokončil za necelý měsíc. Jeho cesta na pódium však byla trnitá – uznávaný houslista Leopold Auer, jemuž Čajkovskij koncert v prvním tištěném vydání věnoval, chtěl sólový part sám přepracovat, na což skladatel odmítnul přistoupit. Premiéra se tak konala až o tři roky později ve Vídni se sólistou Adolfem Brodským a dirigentem Hansem Richterem. Obávaný kritik Eduard Hanslick dílo ztrhal a o finále napsal, že je ovlivněno vodkou. Tentokrát se ale mýlil – koncert patří k nejoblíbenějším houslovým koncertům vůbec. Okouzluje jímavými melodiemi, zejména v teskné Canzonettě, o níž skladatelova mecenáška Naděžda von Meck napsala: „Kolik poezie a touhy je v těch zastřených zvucích, těch tajuplných tónech!“
Pátou symfonii zkomponoval Antonín Dvořák (1841–1904) za pouhých šest týdnů, v době šťastného otcovství a státního stipendia. Vysoké opusové číslo 76 jí přidělil až o třináct let později nakladatel Fritz Simrock – marketingovým tahem chtěl vzbudit dojem, že jde o čerstvou novinku. První větu prostupuje pastorální nálada umocněná zpěvnými dřevěnými dechovými nástroji, lyrickou druhou větu střídá scherzo připomínající Slovanské tance a dramatické finále ukazuje Dvořáka v tom nejlepším světle. Anglický tisk v něm po londýnském provedení roku 1888 oceňoval „velkou inspiraci“ a „mistrovskou formu“. Premiéra se konala už v březnu 1879 v Praze na koncertě s výmluvným názvem Slovanský.
Jan Mráček
Housle
Jan Mráček, špičkový sólista, komorní hráč a koncertní mistr České filharmonie, na sebe upozornil už v mládí, kdy se stal nejmladším laureátem mezinárodní soutěže Pražské jaro a zvítězil na prestižní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Na pozvání Jiřího Bělohlávka se ujal místa koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystoupil například s Royal Philharmonic Orchestra v Londýně či s Tokyo Philharmonic Orchestra v proslulé Suntory Hall. Dirigent Franz Welser-Möst jej opakovaně zval jako hostujícího koncertního mistra ke Clevelandskému orchestru, včetně koncertu v newyorské Carnegie Hall, a v roce 2022 působil ve stejné roli u Berlínských filharmoniků. Je členem Lobkowicz Tria, vítěze Mezinárodní hudební soutěže Johannesa Brahmse. Skvělé recenze získala jeho nahrávka kompletního houslového díla Antonína Dvořáka. Časopis Gramophone ocenil „stříbřitý tón“ jeho houslí a provedení, „které spojuje rozhodnost s citlivostí ke stylu“. Hraje na housle Nicolò Gagliano z roku 1770, zapůjčené díky Fidula Foundation.
Petr Altrichter
Dirigent
Petr Altrichter patří k nejvýznačnějším českým dirigentům. Vystudoval lesní roh a dirigování na konzervatoři v Ostravě, dirigování pak i na JAMU v Brně. Mezinárodní pozornost získal v roce 1976 jako laureát prestižní dirigentské soutěže ve francouzském Besançonu. Poté se stal asistentem Václava Neumanna v České filharmonii, s níž dodnes spolupracuje a podnikl řadu turné po Evropě i Asii. Působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Filharmonie Brno, v zahraničí jako hudební ředitel Jihoněmecké filharmonie Kostnice a hlavní dirigent Liverpoolské královské filharmonie, s níž v roce 2000 vystoupil na BBC Proms. Od sezony 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie. Hostoval u předních světových orchestrů – například NHK Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra či London Philharmonic Orchestra – a na festivalech od Pražského jara po Salcburk a Edinburgh. Těžištěm jeho repertoáru je česká hudba, především Smetana, Dvořák, Janáček a Martinů, dále Šostakovič, Mahler a Bruckner.
Česká filharmonie
Česká filharmonie se během dosavadních 130 let své existence etablovala jako jeden z nejvýznamnějších ambasadorů české hudební kultury. Systematicky se věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a zároveň je publikem i kritikou ceněna coby špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Od sezony 2018/2019 stojí v čele orchestru šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov, pod jehož vedením Česká filharmonie pravidelně uvádí klasicko-romantický repertoár i díla současných autorů a vystupuje na prestižních světových pódiích a festivalech. Umělecká činnost České filharmonie stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách. Umělecký profil orchestru dále spoluvytvářejí Simon Rattle, hlavní hostující dirigent k poctě Rafaela Kubelíka, a Jakub Hrůša, který od sezony 2028/2029 převezme funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele.
Housle
Jan Mráček, špičkový sólista, komorní hráč a koncertní mistr České filharmonie, na sebe upozornil už v mládí, kdy se stal nejmladším laureátem mezinárodní soutěže Pražské jaro a zvítězil na prestižní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Na pozvání Jiřího Bělohlávka se ujal místa koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystoupil například s Royal Philharmonic Orchestra v Londýně či s Tokyo Philharmonic Orchestra v proslulé Suntory Hall. Dirigent Franz Welser-Möst jej opakovaně zval jako hostujícího koncertního mistra ke Clevelandskému orchestru, včetně koncertu v newyorské Carnegie Hall, a v roce 2022 působil ve stejné roli u Berlínských filharmoniků. Je členem Lobkowicz Tria, vítěze Mezinárodní hudební soutěže Johannesa Brahmse. Skvělé recenze získala jeho nahrávka kompletního houslového díla Antonína Dvořáka. Časopis Gramophone ocenil „stříbřitý tón“ jeho houslí a provedení, „které spojuje rozhodnost s citlivostí ke stylu“. Hraje na housle Nicolò Gagliano z roku 1770, zapůjčené díky Fidula Foundation.
Jan Mráček, špičkový sólista, komorní hráč a koncertní mistr České filharmonie, na sebe upozornil už v mládí, kdy se stal nejmladším laureátem mezinárodní soutěže Pražské jaro a zvítězil na prestižní houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni. Na pozvání Jiřího Bělohlávka se ujal místa koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystoupil například s Royal Philharmonic Orchestra v Londýně či s Tokyo Philharmonic Orchestra v proslulé Suntory Hall. Dirigent Franz Welser-Möst jej opakovaně zval jako hostujícího koncertního mistra ke Clevelandskému orchestru, včetně koncertu v newyorské Carnegie Hall, a v roce 2022 působil ve stejné roli u Berlínských filharmoniků. Je členem Lobkowicz Tria, vítěze Mezinárodní hudební soutěže Johannesa Brahmse. Skvělé recenze získala jeho nahrávka kompletního houslového díla Antonína Dvořáka. Časopis Gramophone ocenil „stříbřitý tón“ jeho houslí a provedení, „které spojuje rozhodnost s citlivostí ke stylu“. Hraje na housle Nicolò Gagliano z roku 1770, zapůjčené díky Fidula Foundation.
Dirigent
Petr Altrichter patří k nejvýznačnějším českým dirigentům. Vystudoval lesní roh a dirigování na konzervatoři v Ostravě, dirigování pak i na JAMU v Brně. Mezinárodní pozornost získal v roce 1976 jako laureát prestižní dirigentské soutěže ve francouzském Besançonu. Poté se stal asistentem Václava Neumanna v České filharmonii, s níž dodnes spolupracuje a podnikl řadu turné po Evropě i Asii. Působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Filharmonie Brno, v zahraničí jako hudební ředitel Jihoněmecké filharmonie Kostnice a hlavní dirigent Liverpoolské královské filharmonie, s níž v roce 2000 vystoupil na BBC Proms. Od sezony 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie. Hostoval u předních světových orchestrů – například NHK Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra či London Philharmonic Orchestra – a na festivalech od Pražského jara po Salcburk a Edinburgh. Těžištěm jeho repertoáru je česká hudba, především Smetana, Dvořák, Janáček a Martinů, dále Šostakovič, Mahler a Bruckner.
Petr Altrichter patří k nejvýznačnějším českým dirigentům. Vystudoval lesní roh a dirigování na konzervatoři v Ostravě, dirigování pak i na JAMU v Brně. Mezinárodní pozornost získal v roce 1976 jako laureát prestižní dirigentské soutěže ve francouzském Besançonu. Poté se stal asistentem Václava Neumanna v České filharmonii, s níž dodnes spolupracuje a podnikl řadu turné po Evropě i Asii. Působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Filharmonie Brno, v zahraničí jako hudební ředitel Jihoněmecké filharmonie Kostnice a hlavní dirigent Liverpoolské královské filharmonie, s níž v roce 2000 vystoupil na BBC Proms. Od sezony 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie. Hostoval u předních světových orchestrů – například NHK Symphony Orchestra, BBC Symphony Orchestra či London Philharmonic Orchestra – a na festivalech od Pražského jara po Salcburk a Edinburgh. Těžištěm jeho repertoáru je česká hudba, především Smetana, Dvořák, Janáček a Martinů, dále Šostakovič, Mahler a Bruckner.
Česká filharmonie se během dosavadních 130 let své existence etablovala jako jeden z nejvýznamnějších ambasadorů české hudební kultury. Systematicky se věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a zároveň je publikem i kritikou ceněna coby špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Od sezony 2018/2019 stojí v čele orchestru šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov, pod jehož vedením Česká filharmonie pravidelně uvádí klasicko-romantický repertoár i díla současných autorů a vystupuje na prestižních světových pódiích a festivalech. Umělecká činnost České filharmonie stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách. Umělecký profil orchestru dále spoluvytvářejí Simon Rattle, hlavní hostující dirigent k poctě Rafaela Kubelíka, a Jakub Hrůša, který od sezony 2028/2029 převezme funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele.
Česká filharmonie se během dosavadních 130 let své existence etablovala jako jeden z nejvýznamnějších ambasadorů české hudební kultury. Systematicky se věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a zároveň je publikem i kritikou ceněna coby špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Od sezony 2018/2019 stojí v čele orchestru šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov, pod jehož vedením Česká filharmonie pravidelně uvádí klasicko-romantický repertoár i díla současných autorů a vystupuje na prestižních světových pódiích a festivalech. Umělecká činnost České filharmonie stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách. Umělecký profil orchestru dále spoluvytvářejí Simon Rattle, hlavní hostující dirigent k poctě Rafaela Kubelíka, a Jakub Hrůša, který od sezony 2028/2029 převezme funkci šéfdirigenta a hudebního ředitele.